Poradna

Jaký je způsob počítání zkušební doby?

Pokud je před vznikem pracovního poměru sjednána zkušební doba, nesmí být ode dne vzniku pracovního poměru delší než 6 měsíců po sobě jdoucích u vedoucích zaměstnanců, a 3 měsíce po sobě jdoucí u ostatních zaměstnanců.

Pokud byla v pracovní smlouvě nejpozději v den nástupu do práce dne 1. 6. 2015 sjednána tříměsíční zkušební doba, a nedojde k jejímu prodloužení o dobu překážek v práci nebo dovolenou, skončí dnem 31. 8. 2015.

Pokud byla v pracovní smlouvě nejpozději v den nástupu do práce dne 5. 6. 2015 sjednána tříměsíční zkušební doba, a nedojde k jejímu prodloužení o dobu překážek v práci nebo o dovolenou, skončí dnem 4. 9. 2015.

Zkušební doba skončí, i když její poslední den připadne na sobotu, neděli či svátek. Pokud byla v pracovní smlouvě nejpozději v den nástupu do práce dne 2. 10. 2015 sjednána tříměsíční zkušební doba, a nedojde k jejímu prodloužení o dobu překážek v práci nebo o dovolenou, skončí dnem 1. 1. 2016, i když je státní svátek Nový rok.

V případě pracovního poměru na dobu určitou nesmí být zkušební doba sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Dle soudních rozsudků se délka sjednané doby trvání pracovního poměru na dobu určitou včetně sobot, nedělí a svátků přepočte na kalendářní dny a vydělí dvěma.

Zkušební doba u pracovního poměru na dobu určitou 4 měsíců se dnem nástupu do práce 1. 11. 2014 skončila uplynutím 60 kalendářních dnů nejpozději dnem 30. 12. 2014 podle tohoto výpočtu:

(30 + 31 + 31 + 28) = 120 kalendářních dnů od 1. 11. 2014 do 28. 2. 2015

děleno 2

= 60 kalendářních dní

Jaký je způsob prodlužování zkušební doby?

Zkušební doba se prodlužuje o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené. Jednotlivá překážka v práci nebo čerpání dovolené musí trvat alespoň jeden celý den.

Jaká je zákonná výše odstupného při rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů?

Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem nebo dohodou z organizačních důvodů (zrušení zaměstnavatele nebo jeho části, přemístění zaměstnavatele nebo jeho části či nadbytečnosti zaměstnance), přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně

a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,

b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,

c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky,

d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4 zákoníku práce.

Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.